Zachraňme stromy, které ještě žijí

Šance pro lesy

Dozvědět se více
co se deje

co se děje?

V České republice je kůrovcovou kalamitou nejvíce zasažena Vysočina, Moravskoslezský a Jihočeský kraj. Kůrovec a sucho jsou problém nejen v Jihočeském kraji, jde o celorepublikový fenomén, který je zapotřebí řešit komplexně.

Count Up to 382149
382149

hektarů lesů v Jihočeském kraji

Count Up to 1140000
1140000

stromů vytěžených kvůli kůrovci v Jihočeském kraji v roce 2018

Count Up to 50000000
50000000

metrů krychlových je odhad kůrovcové těžby v ČR v roce 2019

co se deje
Novinky

Novinky

V této části najdete aktuální informace ohledně problematiky kůrovec

Novinky
Videa

Videa

Lesy v Jihočeském kraji očima jejích obyvatel

Video preview
Video preview
Video preview
Videa

Les potřebuje péči

Pojďme si o tom promluvit

nazory

Názory

Co je cílem našeho snažení

Jde nám o lesy v Jihočeském kraji...

Bez lesů by v našem kraji nebyl život. V době klimatických změn musíme myslet na funkci lesů při zadržování vody v krajině. Proto je zapotřebí zachránit každý jeden zelený strom. Šumava je symbolem českých zelených lesů. A takovou ji chceme uchovat i pro další generace.

 

Chceme také nabídnout pomoc těm, jejichž les byl napaden kůrovcem. Chceme upozornit na ekologická rizika spojená s touto situací a hledat společná řešení do budoucna. Nesmíme kůrovcové kalamitě podlehnout. Musíme se naopak tomuto riziku bránit a vrátit život do českých lesů.

Jde nám o záchranu dosud zdravých částí Šumavy…

Proto považujeme další rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě za hazardování s přírodním dědictvím. Bojíme se, že zonace v národním parku bude znamenat nejen rozšíření kůrovce do okolních lesů (jak se to nyní děje například na Boubíně), ale i ztrátu dalších více než 5 000 hektarů smrčin v parku.

 

  • Šumava je ze všech českých národních parků největší. Má úplně jinou historii a vliv člověka na přírodu a lesy v ní byl historicky výrazně větší než v ostatních národních parcích v ČR. Většinu lesů zde tvoří smrková monokultura, která je ve věku, kdy je náchylná ke kůrovcovým kalamitám.
  • Souhlasíme s vyhlášením 28 % přírodní zóny, ale nesouhlasíme s 25 % přírodě blízkých zón, kde rovněž nelze provádět účinná opatření proti kůrovci. Tisíce hektarů lesů doposud zadržujících vodu by mohly uhynout a přestat plnit vodohospodářskou a klimatickou funkci.
  • Chceme odklad na vyhlašování nových bezzásahových území, zvláště chráněných území a evropsky významných území, v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20 % do doby, kdy se v celé ČR zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a přemnožením kůrovce.
  • Požadujeme, aby NP Šumava měl zpracované zásady péče (dříve se používal termín plán péče), což je základní dokument ochrany přírody, ze kterého následně vycházejí všechny plánovací dokumenty a rozhodnutí. Pokud se má zakonzervovat tak velké území parku na patnáct let kvůli schválení zvětšení bezzásahových zón, musí mít vedení parku jasno, jak s ním bude nakládat za deset, dvacet nebo padesát let. Zároveň požadujeme předložení přislíbené analýzy rizik navrhované zonace parku.

Jde nám o diskusi o rozšiřování bezzásahových zón…

Odborníci napříč spektrem se shodují, že aktuální šíření kůrovce je katastrofa, která nenávratně mění podobu nejen české krajiny, ale dochází k tomu i v sousedních státech. Kůrovec neboli lýkožrout smrkový je škůdce, jenž se vyskytuje v podstatě po celém světě. Jeho aktivitu zvyšuje sucho a teplejší počasí, které oslabují smrkové porosty. Ty pak může škůdce snadněji napadnout.

 

V době klimatické změny a kůrovcové kalamity, která se šíří Českou republikou, považujeme rozšiřování bezzásahových zón v NP Šumava za hazard s budoucností celého území. Chceme proto otevřenou diskusi o návrzích nové zonace v NP Šumava a o jasných pravidlech, která budou na tomto jedinečném území platit.

Jde nám o záchranu našeho dědictví…

Velká část Šumavy byla přetvořena člověkem. A je to zase jen člověk, kdo ji může aktivním přístupem vrátit do rovnováhy. Nechat uměle vysazenou smrkovou monokulturu na Šumavě svému osudu považujeme za čirý nerozum. Proč? Protože co člověk pokazil, to musí napravit.

 

Šumava je původně uměle vysazený les, který byl koncipovaný jako monokulturní smrkový les. I proto je tak snadným cílem pro kůrovce, který se velmi rychle šíří po oslabených smrcích. Po orkánu Kyrill v roce 2007 se z velké části lesů jihočeského kraje staly polomy. Popadané stromy nařídil ministr životního prostředí neodstranit, v důsledku čehož se začal kůrovec nekontrolovaně množit.

 

Chceme vrátit jihočeským lesům přirozenou druhovou skladbu. Kromě smrku do nich patří buk lesní, jedle bělokorá, javor klen či bříza. Jen tím zajistíme odolnost celého ekosystému a záchranu přírodního dědictví.

Jde nám o krajinu a klima…

Pouze zelené a vzrostlé lesy mohou svými kořeny plnohodnotně zadržovat vodu. Funkce vzrostlého lesa je pro oběh vody i pro klima významná. Zlehčování jejího významu se nám může v budoucnu nevyplatit, protože ztráta velkých ploch lesů v krajině bude způsobovat její vysušování. Proto potřebujeme k udržení vody v krajině zdravé a vzrostlé lesy, jednotlivé stromy a jakoukoli další zeleň. Jde nám o zachování lesů v podobě, v jaké je znaly generace našich předků.
nazory
Kdo jsme

Kdo jsme

Jsme zástupci Jihočeského kraje, kteří už nadále nemohli přihlížet tomu, jakým způsobem se přistupuje k řešení situace boje proti kůrovci v Jihočeském kraji, ale mnohdy i na jiných místech po České republice.

Vnímáme, že je nutné zasahovat proti kůrovci včas. Živý vzrostlý les má nízké teploty, udržuje a přitahuje vodu. Klimatické funkce poškozeného lesa se bohužel vrací až po více než 100 letech obnovy.

Naším cílem je upozornit na nebezpečí rozšiřování bezzásahových zón v národním parku Šumava, který již několik let kůrovec ničí. Nechceme dopustit jeho šíření do okolních lesů. Proto se vyjadřujeme k plánovaným změnám zonace, které se chystají a s nimiž nesouhlasíme. Zvětšení bezzásahových zón může přinést další napadení lesů kůrovcem. Naším cílem je této změně zabránit.

Touto platformou chceme také pomáhat těm, kdo si nevědí v boji s kůrovcem rady. Jsme tu pro vás. Proto se na nás neváhejte obrátit s dotazy ohledně řešení napadení lesa kůrovcem.

Naše argumenty vychází z konzultací s celou řadou odborníků a z mezioborových diskusí. Díky nim jsme přesvědčeni, že o lesy je zapotřebí se starat.

Kdo jsme

Mýty

Video preview

Jde o to, aby Šumava byla zelená

Video preview

Je třeba chránit vzrostlý les. Nízké stromky nejsou schopny plnit funkci vzrostlého lesa

Video preview

Šumava vysychá

lide
nazory

Lidé

Jsme odborníci, pamětníci a Jihočeši

nazory
Ivana Stráská

Šumava je úžasná

„Šumava je srdeční záležitostí řady lidí, nejen z jižních Čech. Je to úžasné společenství stromů starých stovky a někdy i tisíce let. Zásobárna vody a zelené plíce naší země.“

Ivana Stráská

hejtmanka Jihočeského kraje

Jan Pokorný

V krajině potřebujeme vzrostlé stromy

„Když necháme les kůrovci, vznikne holá plocha, která se ohřívá sluncem až na 50–60 stupňů. Horký vzduch stoupá vzhůru a přestávají se tvořit mraky. Tudíž máme více slunečných dnů a mluvíme o oteplování. Samozřejmě je pravda, že k oteplování dochází. Ale je to proto, že jsme odstranili ten nejlepší chladič, kterým je vzrostlý les. To je třicet metrů struktury, která je chladná. Když tuto strukturu odstraníme, tak se zem přehřívá a postupně vysycháme.“

Jan Pokorný

biolog a hydrolog

Jan Štrobl

Lesy musíme chránit

„V žádném režimu, v žádné době, kterou jsem zažil, jsem neviděl takový stav lesů, jaký vidím dnes. To je naprostá katastrofa, to je totální zkáza našich lesů. Přitom les na své okolí působí naprosto zásadně. Zadržuje vodu, ochlazuje povrch a zpevňuje půdu. Proto je důležité chránit staré lesy.“

Jan Štrobl

lesník

Kateřina Malečková

Les potřebuje péči

„Očekávám spolupráci státu, měst i všech vlastníků lesů při sázení nových stromů. Ale musíme se také domluvit, jak se o lesy budeme starat. Nemůžeme čekat, že všechno poroste samo. Je to běh na dlouhou trať, ale věřím, že se to podaří.“

Kateřina Malečková

starostka Blatné

lide
nazory

Českou republiku zasáhla v roce 2019 kůrovcová kalamita. Mezi nejpostiženější kraje patří Vysočina, Moravskoslezský a Jihočeský kraj. V něm se s největšími problémy potýkají na Dačicku a Písecku, ale škůdce decimuje lesy i na Šumavě. Jak je vidět na mapě výskytu kůrovce, nevyhýbá se ani Jeseníkům v Olomouckém kraji. Významně jsou jím napadeny také lesy ve Zlínském a Jihomoravském kraji.

nazory
Pomoc

Pomoc

Co dělat, když mám problém s kůrovcem?

Programy z rozpočtu Jihočeského kraje

Zřizování nových lesních oplocenek. Jde o program pro vlastníky lesů, kteří zalesňují kalamitní holiny. Vyhlášení programu se plánuje na podzim roku 2019.
Více informací poskytne Ing. Jiří Roubík – Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení lesního hospodářství a zemědělství,
e-mail: roubik@kraj-jihocesky.cz, tel: 386 720 632

Hasiči sází stromy – program určený pro obce jižních Čech, kdy Jihočeský kraj společně s dobrovolnými hasiči pomůže obcím zajistit výsadbu mladých stromků na odtěžených plochách. Kromě vhodných sazenic kraj zajistí i následnou péči o ně. Vyhlášení programu se plánuje na podzim roku.
Více informací poskytne Ing. Marta Spálenková – vedoucí oddělení krizového řízení,
e-mail: spalenkova@kraj-jihocesky.cz, tel: 386 720 262

Projekt KLIMAGRÜN / Klimatická zeleň. V rámci tohoto projektu bude vysazeno 2 000 kusů ovocných stromů a dalších 1 000 kusů neovocných stromů. K tomu přibude dalších 1 500 keřů a stromů ve venkovské krajině v regionu Jižní Čechy. Rozšířením zelených ploch chceme přispět k lokálnímu tlumení klimatické změny a podpoře krajinné biodiverzity. Výsadby zahájíme v září 2019, lhůta pro dokončení všech výsadeb v rámci zakázky je nejpozději do 24. 3. 2020. Celková cena výsadeb bude činit cca 3,5 milionu Kč.
Více informací zde: https://zp.kraj-jihocesky.cz/adaptace-na-klimaticke-zmeny-pomoci-zelene-infrastruktury.html
Více informací poskytne Bc. Ivana Randáková – koordinátorka a odborná pracovnice projektu ATCZ142 (KLIMAGRÜN),
e-mail: randakova@kraj-jihocesky.cz, tel: 386 720 853

Programy z rozpočtu MZE

Ministerstvo zemědělství poskytuje dotace na lesy, které nejsou vojenskými lesy, nejsou na území národních parků ani jejich ochranných pásem a nejsou ve vlastnictví státu. Peníze jsou určeny například na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese, na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku či na ochranu lesa. Bližší informace o finančních příspěvcích na hospodaření v lesích poskytovaných Ministerstvem zemědělství najdou zájemci v příručce pro žadatele, která je umístěna na webových stránkách www.eagri.cz v sekci LesyDotace v lesním hospodářství a myslivosti Finanční příspěvky na hospodaření v lesích.

Pomoc